April 2011

My favourite blogger....

25. april 2011 at 11:07 | Annie |  Fashion inspiration
Takže,všem přeji krásné Velikonoce!A podávám info ze soboty(měli jsme zápas -tennis)
Mám strašnou radost protože jsme jako skupina dorostu porazili Ústí n. L. a i Litoměřice!
S holkama jsme sice body neudělali,ale zato to za nás dotáhli kluci!Jsem za to šťastná...

Za 14 dní hrajeme v Hrádku...musim vyhrát...ale zjistila jsem že tennis je z 60% v hlavě,20% technika úderů a 20% fizička....a já to teda v hlavě v pořádku nemám...co jse psychiky týče...

Dneska jsem pro vás připravila článek o českých bloggerkách,snad jse bude líbit...

Gabby www.meandmiley.blog.cz


Gabby je u mě bezkonkurenčně nejlepší....


Mandy www.yourmandy.blogspot.com




Ashley www.theprincessashley.blogspot.com




KaCz www.golla-protection.blog.cz




Karolíí www.fashion-rules.blog.cz




B. www.rousse.blog.cz




Kate www.katelin-life.blog.cz




Lucy www.acupofstyle.blogspot.com


Informations.....

22. april 2011 at 22:07 | Annie |  My Diary
Zdravím,podám vám jen krátké info:Dneska jsem byla od 5 do 9 na tenise....a odpoledne jsem strávila s Teddie v knihovně!

Teď jsem se vykoupala,a chystám se na zítřejší zápasy....umyla jsem jsi boty,vyprala zbytek oblečení,připravila jídlo a pití...a teď jsi nachystám mojí tennis bag....

Zítra vstávám v 5,tak mi držte palce...ozvu se zřejmě v neděli nebo možná ještě zítra večer,ale nic vám neslibuju....beru sebou foťák,tak když budete chcít dám i sem nějaké fotky...!

Držtě mi palce!!



Proč já ?

21. april 2011 at 7:44 | Annie |  Others
S tímhle článkem jsem si dala hroznou práci,tak doufám že to oceníte,překládala jsem to asi 2 nebo 3 hodiny....
Připravovala jsem to od včereška,byla to fuška...

Našla jsem neuvěřitelné anglické stránky,na které lidé píší své příběhy,některé jsou dosti ohavné,takže jsem vybrala tento....



Proč Já? Nikdy jsem nevěřila, že se ze mne může během takové chvíle stát absolutní troska. Minulost se mě drží velmi pevně a neustále si jí uchovávám po mém boku. Už čtyry roky jsem s mým přítelem. Celou tu dobu se jenom trápím, žiju v přetvářce a bolestech. Vždycky sem si myslela, že když je člověk otevřený k světu, důvěřuje lidem je to ta správná cesta. Ale bohužel ne. Neustále mě ovládá strach a nejistota. Mám seběvědomí tak nízko.. A kdo za to může?


Můj přítel zničil mojí psychiku. Dostal se mi do hlavy. Manipuloval semnou, lhal mi a podváděl mě. To všechno jsem začala dělat jemu. Oba jsme se navzájem ničili. Mě bylo 15 a jemu 27. Byla jsem hloupá a naivní. Po několika letech přišlo i fyzické násilí. Byl to začarovaný kruh, něco jsem mu řekla špatného a on mě udeřil. A já se mu pak za omlouvala, a dolezla sem nakolenou a odprosila ho. Byla jsem na něm absolutně závislá, byl moje všechno. Celý můj svět, byl víc než moje rodina.. Později přišly i narážky na mojí váhu. (nejsem vyloženě tlustá, jen mám pár kilo na víc).


Kvůli němu jsem se rozhodla zhubnout. Drasticky sem změnila jídelníček. Vyřadila sladké, slané.. Skoro jsem nejedla.. Kontrolovala jsem se každý den jestli vypadám pro něj dost dokonale, pořád se snažila vypadat podle jeho ideálu. A jaký byl jeho ideál? To se měnilo.. Když sem zhubla, řekl mi, že vypadám hrozně, že nemám žádný prsa a žádný zadek.. To byl pro mě další zkrat. Začala jsem zase jíst, občas se přejedla.. A on pak zase "vypadáš hrozně, měla bys se sebou něco dělat". Zase jsem radikálně hubla. A tak to šlo dál a dál.. Pak jsem to už nevydržela a zvracela.


Jednou mě přistihl jak zvracím. Nic mi neřekl, nechal mě a nezajímal se o mě. Tolikrát jsem mu to chtěla říct, ale vždycky mě odbyl. Jeho problémy byly důležitější, jeho zážitky překrývaly moje a on byl prostě ten dokonalej kluk, kterýho každej zbožňuje.. často pil, často mě fyzicky napadal, nadával mi.. a pak mi řekl, že mě stejně miluje..


Každý den stres, zvracení.. chuť k jídlu, zvracení, nechuť k jídlu..


Jeden den si na mě po práci počkal a napadl mě v parku. Nemohla jsem se z toho vzpamatovat.. přestala jsem úplně jíst, myslet.. nespala jsem.. denně se dopovala přášky na spaní, zvracela, stresovala se,.. každýho nenáviděla..


Poté jsme se rozešli jsme se asi na měsíc. Bylo to pro mě to nejšťastnější období. Začala jsem normálně jíst, zářila jsem a byla jsem šťastná. Všechno se mi dařilo. Škola mě zase bavila, s rodinou sem si rozuměla..


Pak jsem se s ním dala zase dohromady.. A dnes.. jsem 18ti letá holka, která denně bere antidepresiva, nespí, zvrací.. a nemůže se zbavit té závislosti.. závislosti na něm.. a závislosti na jídle.


Today,Tomorrow,Toyota....

20. april 2011 at 17:04 | Annie |  My Diary
Všechny vás srdečně zdravím


Zase jsem jsi pár krásných věcí odnesla z článku od Gabby,a dnes jsem tak neuvěřitelně šťastná...

I ve škole to celkem šlo...psali jsme ze zeměpisu a angličtiny (tu ajinu jsem podělala,a mrzí mě to)

Ze školy jsem šla pro bráchu do školy,a rozhodli jsem se že navštívíme naší oblíbenou kavárnu,dali jsme si tříšť a zmrzku-nic nemiluju víc!!Strávili jsme tam asi 2 hodiny,je krásně,sluníčko,vedro,a co dělat u rodičů ve firmě...


Před chvilkou jsem se doplazila domů,uklidila pokoj,a za půl hoďky jdu na můj milovaný tennis,já se tak těším,ani nevíte jak,3 dny jsem totiž nehrála!



Možná vás s tím už otravuju,ale tennis je prostě můj život,miluji ho nadevše!

Taky je u vás tak krásně??Hrozně jsi to užívám....
Celý den mám úsměv na tváři,jsem prostě šťastná....

Jdu jsi umít tenisové boty,jsou v hrozném stavu x)

Letter

19. april 2011 at 9:44 | Annie |  Books,Movies,Music...
Miluji dopisy (ale knihy víc x))

Je to krásný pocit přijít ze školy,zaštrachat v poštovní schránce,a.....objevit dopis,od vaší kamarádky/kamaráda!!




Opatrně ho rozděláte,tak aby se co nejméně poníčila jeho obálka,a hltáte každé slovo!!
Vždy jsem byla schopná ho přečíst 50x.

Asi ještě před dvouma lety mi pravidelně domů chodil aspoň dopis týdně,tehdy ještě nebyl ten blbý,ničemný facebook,a psala jsem jsi možná 2 roky se 4 kamarády z tennisových kempů,táboru,dovolené!!



Pořád mám ty dopisy schované,a když se mi po nich stýská,čtu je pořád dokolečka.

Mrzí mě to,že všichni přešli na facebook,twitter.....i já mám na sociálních sítích profil,ale moc času tam tedy netrávím....

Život by byl lepší bez počítačů,něco nám usnadňují,ale i naopak....
Mám jednu kamarádku ze Štětí,a s tou jsi napíšeme aspoň občas,je to málo,přálabych jsi víc,ale...



18.4.2011

18. april 2011 at 17:06 | Annie |  My Diary
Zase se na moment ozvu...

Dneska jsem šla ze školy na klavír,potom jsem vyzvedla bráchu ze školky,došli jsme nakoupit,a doplazili se domů....






Na klavíru mi toho neskutečně napařila,takže jsem zvědavá jak to do zkoušek ztihnu!!!!

Ve škole jsem dostala nespočet gratulací k narozeninám....a od Teddie jsem dostala mojí vytouženou stříbrnou tennisovou raketu s míčkem (je to přívěsek)a k tomu ještě stříbrnej řetízek!!!Je opravdu moc krásná,děkuji zlato!!! Možná vám ji vyfotim...

Jinak včera jsem měla ten turnaj...a bohužel jsem jim nenakopala zadky jak mi radila Kate...x(
Mrzí mě to,ale aspoň vím,co mám zlepšit! Což mi připomíná že v sobotu máme prní mistrák,jedeme do Litoměřic...!Mám strach,přece jenom je to dorost!S Barušou jsme zjistila že má Marek holku...x(


Ale za to byly úžasný Tomáš s Kryštofem....úplně nás překvapili tim,jak se najednou bezprostředně začali bavit!Ježiš,a kdyby jste viděli ty podledy..jsme z toho s Bárou měli vánoce!x)

No nic chci se kouknout na PLL( koukám v angličtině-je to lepší)
a pak jsem asi půjdu učit a dopsat fyziku...,a potom musim posilovat a skát přes švihadlo(tennis)
ještě musim hrát na klavír,no a pak spát!

Jaký jste měli den Vy ??

Na zítra je přednastavený článek...

I'm a cumputer nerd !

15. april 2011 at 9:17 | Annie |  Others
I'm a computer nerd!

Poromiňte,ale už tu nechci vysedávat věčnost,blog mě samozřejmě pořád baví,ale chci to všechno omezit!Už vím,proč mě pořád bolí hlava....z nervů a z notebooku!!

Neznamená to,že skončím,jen sem budu chodit o poznání méně!Možná tak 1-2 články týdně,někdy víc,někdy míň!

Je mi to líto,nechci se toho vzdát,ale musím zmírnit,a hlavně teď nám začínají zápasy(dneska mám trénink,a v neděli turnaj)!



Nechci aby to tak zůstalo i nadále!!

Ovšem nevím,jak to vydržít bez Gabby,Mandy,Ashley,Kate...
Ale každý večer jsi aspoň udělám čas,a mrknu a komentuju vaše články(přes mobil)!!!

Zřejmě na pondělí nebo úterý vám přednastavím článek s názvem Letter...

Přeji vám krásné dny,maximálně jsi je užijte,mám to totiž taky v plánu,kašlu na ty lidi co mi ani nejsou schopní popřát ani k narozenínám(mimo 1 kamarádky)!

14.Dubna 2011

14. april 2011 at 17:16 | Annie |  My Diary
Je tu opět jeden z těch informativních článků,ale promiňte nemám náladu,doma to je teď takové ,,rozházené"....je to z toho že jsou rodiče VORKOHOLICI !!!!Je to strašný,vubec je s bráchou nevidíme!Všechno jim padá na hlavu,je toho prostě moc....ani já to nestíhám!!!

Prostě celkouvě,vždycky když jsem nemocná,je tady děsná nálada,ale včera večer mě z toho aspoň trochu vytáhla Gabby,jsem jí opravdu moc vděčná.....!!



www.meandmiley.blog.cz
(omlouvám se že jsem se tě nezeptala předet,pokud ti to vadí,smažu jí...)
¨
Je krásná,a nechce jsi to přiznat......



Takže kdybych tu nebyla.....mam zákaz na PC!!!Ale komentáře budu psát na 100%!!!

Mějte se.....

doufám ale,že tu budu i nadále,a napadne mě nějaký článek!

Bad days!!!

13. april 2011 at 19:51 | Annie |  My Diary
Dneska je zase jeden z těch dnů nanic...!Nic mě nebaví,no bodejď by jo když jsem nemocná,nemam si skym psát,každej na mě kašle,společnost mi dělá 6 letej bratříček,nikdo z mejch virtuálních oblíbenců nepřidává články,nevim co mám psát za články,v neděli mám zápas a ještě nemam vybavenej bag (tennisová tažka,pro ty co to neví)

Včera mě děsně potěšila Gabby,no a dneska Mandy....jsem ráda že mi aspoň někdo rozumí...!
To ale o svejch kamarádech říct nemůžu....tech dobrejch je dost málo...

Do 18.00 jsem tu měla doučování-angličtina!Doučuje mě kamarádka,která je ve třeťáku a chce jít na práva-obdivuju jí!!

Teď přidám nějaký fotky co jsem dneska objevila....
Je to pitomej článek,ale nevim co jinýho bych napsala!



Takovou knihovnu chci vlastnit....knihy jsou mím největším majetkem!!




.......








Chci mít kamarády co pro mě přijdou a vytáhnou mě ven když je mi zle...








........




About Me

12. april 2011 at 18:33 | Annie |  Others
Jmenuji se Andrea (kamarádi mi říkají Andy,Annie..).Už jsem se konečně dočkala:Dneska je mi 14!!
Bydlím skoro v nejsevernějším cípu ČR.
8 let hraji tennis (3 poslední roky závodně).
Také hraji na klavír ( též 8 let),příští rok absolvuji!


chci udělat než zemřu(mé sny): mít 2 děti

dům v Anglickém stylu

pomáhat nevidomím lidem

dostat se na Wimblledon

setkat jse s Gabby z blogu www.meandmiley.blog.cz,potom s KaCz z blogu www.golla-protection.blog.cz,s Mandy z www.mandyandmiley.blog.cz

porazit Marka Řípu(náš nejlepší klubový tennista-hraje se mnou za dorost)

spolupracovat s Unicef

adoptovat maláho černouška z Afriky(adopce na dálku)


Jsem zvláštní člověk ,pořád sním!Hlavně večer se sluchátky na uších,miluji hudbu!Miluji Beatles!
Představuji si svět lepší!

Věci které mnoho lidí na mě neví:

poslouchám Beatles

jsem faninkou Justina Biebera,Miley Cyrus a Seleny Gomez

nerada prohrávám

miluji Anglický styl

chtěla bych se podívat do Anglie,USA,Francie,Austrálie

jsem snílek

obdivuji Martinu Navrátilovou (nejlepší bývala česká tennistka,vyhrála boj s rakovinou)

Nesnášim koprovou omáčku

miluji knihy

chci být jako moje máma....



Promiňte,ale jinou fotku jsem neměla,toto je focenou mou mamkou v Albertu...(je to ale dost starý..)

Ale rozhodla jsem se,že budu častěji přídávat něco o sobě a více fotek,ostatně jste to po mně chtěli....

Selena Gomez

10. april 2011 at 9:00 | Annie |  Fashion inspiration
Selena Gomez,je asi mou nejoblíbeněj star spolu s Miley Cyrus!Miluju na ní to jak se chová,a prostě jaká celkově je!

Sakra tohle je pitomej článek,nevim proč to píšu když ani nevim o čem....x((

Miluji na ní tu kreativitujejí kolekce Dream Out Loud

"Chci dát mým zákaznicím možnost, aby moje oblečení nakombinovali tak, jak se to líbí jen a jen jim,"

"Nejdůležitější ale je, že moje značka se bude vyrábět jen v ekologických továrnách!"

"Chci každý den lidem říkat něco hezkého,"

Stašně na ni obdivuji,jak se vyhrabala z těžkého dětství!!Něco dokázala...

Objevují se zvěsti, že Jelena se rozešla! Teda spíš Selly nechala Justina! A jak se to všechno stalo?
Vztah Seleny a Justina definitivně "ochladl", když Sel zjistila, že Justin si stále píše s jeho ex Jasmine Villegas. Zdroj říká, že Sel to zlomilo srdce.
Sel se tomu snažila postavit nějak se s tím srovnat, ale pak se přišel Justin očistit ... Řekla mu, že jejich vztah je u konce, ale klidně s ním bude dál kamarádka.
Ikdyž se Sel o Justina, jak to slušně říct, distancovala, tak prý nechává stále otevřená zadní vrátka k jejich usmíření..


Natočila také několik filmů:Ramona and Beezus (ten film je úžasnej!),Program na ochranu princezen,a v červenci snad uvidíme film Monte Carlo:
No a potom samožřejmě i nějaké seriály

Tohle je děsnej článek,ale budu ráda když se nějak vyjádříte!

9.dubna 2011

9. april 2011 at 11:11 | Annie |  My Diary
Hi x))
Takže dlouho jsem se neozvala,ale já prostě nestíhám,vím že to říkám pořád,ale je to pravda!
Mám toho moc!Škola(tenhle tejden samí testy),klavír(ani ne za měsíc mám postupové zkoušky do posledního ročníku,a vůbec to neumím,takže pořád jen hraju na klavír)!Potom mam samozřejmě tennis!!24. dubna hrajeme 1. skupinovej zápas!Nenhle rok hraju v dorostu,takže to bude sado maso!! x((((
Táta mě peskuje za servis,ale je pravda že teď mi teda moc nejde,takže musim makat!!Výkonostně jsem taky hodně klesla,fizička nic moc....z 60 sedů lehů dám teď sotva 40!!!Mamka mi říká že se moc přetěžuju,ale když chcete bejt nejlepší tak jinak to nejde!

Můj obrovskej vzor co se tennisu týče - Caroline Wozniacki!


Jelikož mám v úterý narozeniny(jo,bude mi 14)tak jdeme s kámošema zřejmě do kavárny a potom se uvidí!Moc moc moc se těšim!!!!




Ale bohužel dneska už se asi neozvu.protože od 6 do 8 mám training!!
Zítra čekejte na článek s mojí dosavadní oblíbenkyní....
V pondělí přídám jen nějaký inspiration a v úterý se těšte na článek kterej bude nej o mě + foto!


Mějte krásný den xoxo Annie

Krása

6. april 2011 at 18:51 | Annie |  Others
Zase po dlouhý době se vám ohlašuji!

Teď mi skončilo doučování angličtiny,a mám úžasný pocit,úžasně tomu totiž rozumim!Dneska jsme byli v divadle,no řeknu vám,bylo to strašný,ale zato jsme se docela nasmáli,ještě nikoho jsem neslyšela tak falešně zpívat....x))

Včera jsem byla poprvé hrát na kurtech (poprvé tuto sezonu,samozřejmě!)!!Bylo to úžasný!
Zítra mam nauku a potom trenuju ( s tátou) malý dětičky tennis!Jsou roztomilý takže se na ně moc těšim!Přijde se na nás totiž podívat starosta!Ta mi držte palce ať nic nepokazim!


Teď už slíbený článek!


Krása je strašlivá věc: ďábel v ní zápasí s Bohem - a bojištěm jsou lidská srdce.
Fjodor Michajlovič Dostojevskij




Krása je otevřený doporučený dopis, který vám už předem získává srdce jiných.

Arthur Shopenhauer




Svět je krásny a stojí za to o něj bojovat.

Ernest Hemingway





Zdraví a veselá mysl jsou zdrojem krásy.
Miguel de Cervantes y Saavedra


Krásné ženy ponechejme mužům bez fantazie.
Marcel Proust


Krása má tu sílu a nadání, že vnáší mír do lidských srdcí.
Miguel de Cervantes y Saavedra


I ty nejkrásnější nohy někde končí.
Julian Tuwim




Vnější krása je o to cennější, oč více skrývá vnitřní krásy.
William Shakespeare

Nebyla sice tak štíhlá, krásná, elegantní, zdravá či šťastná, jak by snad být mohla, ale byla dost štíhlá, krásná, elegantní, zdravá a šťastná.


Shakespeare William
Smrt z Tebe vysála med dechu, ale nepřemohla Tě. Na tvojí krásu nemá.
(Romeo a Julie;Romeo v hrobce)

Talleyrand-Perigord Charles Maurice de
Krása urychluje všechno o patnáct dní.

Euripidés
Není vůbec prospěšné mít krásy víc než pouhou polovic.


4.4. 2011

4. april 2011 at 17:17 | Annie |  My Diary
Hi

Takže jelikož poslední dobou nemám vubec čas tak dnes napíšu jen My diary a zítra se můžete těšit na pořádnej článek!Moje návštěvnost se rapidně zvíšila,takže opravdu moc děkuji!


Dneska ve škole se nic moc neodehrálo,byla jsem zkoušená z Ruštiny(básnička)!
O ájině nám učitelka oznámila že je možnost jet do Anglie na 5 dní...strašně bych chtěla jet s mojí milovanou Teddie,ale nejde to!Škoda,tak moc jsem se tam chtěla podívat....jsem zlamaná!


Potom jsem šla na klavír,ztratila jsem noty takže fááájn...!x(
Pak jsem letěla domů,uklidila a udělala jsem si povinnosti a učila se chemii a fyziku...

No a teď se tu nudim,čučim do toho krámu kterej všichni tak milujou a přemejšlim jak jsem si to mohli užít....



Zvládnu to?

2. april 2011 at 18:28 | Annie |  Others
Je to neuvěřitelný příběh jedné slečny,určitě jsi ho přečtěte,neubráníte se slzám....




Autorka Textu:Maranch


Vyrůstala jsem v rodinném domku s rodiči a prarodiči z matčiny strany. Rodiče se často hádali, matka se opíjela a nakonec si i našla jiného přítele, kvůli kterému se rodiče v mých pěti letech rozvedli. Matka mě brala spíše jako mladšího sourozence, otec se mi vždy naplno věnoval, bylo to podmíněno i jeho špatným dětstvím, které si skrze mě kompenzoval, neboť oba jeho rodiče byli psychicky nemocní a byl jim soudně odebrán.

Do školy jsem nastoupila o rok dříve díky vysokému IQ a velkému vzrůstu. Nechtěli mě díky tomu přijmout do velkých škol a tak jsem navštěvovala dvoutřídku ve vedlejší vesnici. Byla jsem vyšší než mnohem starší děti a vzhledem jsem připomínala kuličku, již tehdy jsem vážila téměř 50 kg. Rodina se mě ptala, s kým chci žít. Nechtěla jsem volit mezi rodiči, abych ani jednomu neublížila a tak jsem zůstala v domku u prarodičů. Matka se odstěhovala k alkoholikovi, který ji psychicky i fyzicky týral, a táta se díky své zvláštní psychice stěží postaral sám o sebe, takže vlastně ani jiné východisko nebylo. Prarodiče mi poskytli kvalitní zázemí v přísném, avšak velmi rodinném prostředí. Ve škole jsem měla dobré výsledky a o šikaně ze strany spolužáků jsem jim neříkala, neboť jsem je nechtěla zklamat. Vždy jsem se snažila být ve všem nejlepší a dělat jim i rodičů, kteří mě navštěvovali, radost. Za neúspěchy mě netrestali, naopak mě museli utěšovat, neboť jsem je nesla velmi těžce.

Šikana neúměrně vzrostla při přestupu do městské školy, kdy mě coby dojíždějící zařadili do sportovní třídy. Fyzická napadení rostla, ovšem nikdy jsem se k nim nepřiznala. Přišla těžká nespavost a uzavřenost. V kolektivu jsem byla i přesto vůdčí typ, co se školních záležitostí týkalo, díky své snaze každému pomoci i bez ohledu na to, jak špatně se mnou vrstevníci zacházeli. Vždy jsem měla pouze jednoho či dva dobré přátele, většinou chlapce neboť dívky mě díky svému vzhledu mezi sebe nepřijímaly a stávala se častým terčem jejich nevybíravých vtípků.

V deváté třídě, kdy mi prarodiče začali dávat větší volnost ve výběru čtiva, jsem se setkala s časopisy pro dívky a začala jsem studovat metody, jak zhubnout. Matka mě v tom podporovala, neboť často vyhledávala různé diety a doteď si díky šikaně od svého, nyní již manžela, drží linii. Byla jsem u toho, když jí slovně napadal a spolu s dědou sme ji zachraňovali od následků fyzického napadení. Tenkrát jí přítel zbil i s jejich tehdy dvouletou dcerou. Když byly sestře tři roky, nutil je sledovat s ním porno a na mě měl velmi nevybíravé sexuální narážky.

O prázdninách před nástupem na střední školu jsem začala hubnout. Měřila jsem již tehdy svých 183 cm, nejvíce jsem vážila 79 kg. Část dne jsem věnovala vysilujícímu cvičení, odpírala jsem si jídlo jak jen to bylo přes snahu mých prarodičů možné a váha šla rychle dolů. Na střední škole jsem byla v převážně dívčím kolektivu, jedinou školní aktivitou byl kurz modelingu. Procesy k hubnutí jsem ještě zintezivnila, velké svačiny vyhazovala, přestala snídat a tak byla mou jedinou stravou malá večeře, kterou jsem zanedlouho i zvracela. Vše se mi dařilo úspěšně tajit.

Našla jsem si přítele, který mě pouze využíval a byl mi nevěrný, ale přivedl mě k historickému šermu. Mužský kolektiv se mi velmi líbil, nikdy jsem nebyla vyloženě dívčí. Dostala jsem se na 62 kg a získala svalovou hmotu, kterou jsem nebyla schopná zhubnout. Velmi mě to trápilo, kluci ze skupiny mě měli za vyzáblinu, pro dívky jsem však byla pořád tlustá. Tehdy jsem začala pít alkohol. Prarodiče mi jej nezakazovali, pokud jsem se vrátila včas a věděli, kde jsem. Přítel o mě zcela evidentně příliš nestál, tuto situaci jsem řešila sebepoškozováním a polykáním hrstí analgetik. Díky velkému fyzickému výdeji jsem veškerý volný čas prospala a v noci naopak nezamhouřila ani oko.

Přítel se se mnou po roce rozešel. Prázdniny po rozchodu jsem si seběvědomí zvyšovala častými sexuálními dobrodružstvími a především pak alkoholem. Začala jsem i kouřit marihuanu. Koncem prázdnin jsem se dala dohromady s novým přítelem, který mi zpočátku velmi pomáhal po psychické stránce, i když mi též zahýbal. Sebepoškozování se opět zhoršilo, začala jsem si pouštět žilou. Poprvé jsem z vlastní vůle po osmnáctých narozeninách navštívila psychiatra, který mi předepsal návykové uklidňující léky a řekl mi, že mé problémy způsobuje vysoké IQ. Vše jsem před prarodiči i rodiči utajila, léky míchala s alkoholem a po krátké době je vysadila. Vyzkoušela jsem různé druhy drog, ovšem marihuanu jsem již nevysadila a její dávky se zvyšovaly.

Kvůli špatné situaci v přítelově rodině jsme se odstěhovali do města do pronajatého bytu, nastoupila jsem do práce a zaměstnání jsem především díky své zásvislosti často střídala, až jsem nastoupila do stejné firmy, kde působil i přítel. Pro něj byl náš vztah spíše přítěží, neboť chtěl být hlavně volný a užívat si. Mermomocí jsem ho držela u sebe žárlivými výstupy. Deprese a závislost na alkoholu se prohloubila natolik, že jsem nebyla schopná udržet byt v pořádku. Z postele jsem vstávala pouze kvůli práci, šetřila jsem peníze na drogy a tak jsem přestala jíst. Z každého schozeného kila jsem měla radost, fotila jsem i do časopisu Maxim díky pořádání akcí z oblasti šermu. Pomáhala jsem ostatním organizátorům a v těchto kolektivech jsem byla velmi populární. Obětovala jsem tomu veškerý čas, kdy jsem byla schopná fungovat.

Na jaře loňského roku jsem prodělala střevní chřipku, která se vyvinula v žaludeční gastritidu. Zv racela jsem i desetkrát denně. Zprvu samovolně, později jsem si kvůli křečím strkala často prsty do krku. Mé absence v práci se neustále navyšovaly, nebyla jsem v podstatě schopná ani pít. Často jsem byla hospitalizována, vše bylo přičítáno prodělané gastritidě a i já jsem se k této diagnóze upjala, měla jsem pocit, že je vše v nejlepším pořádku. V nemocnicích mě časem začali považovat za anorektičku, což mě velmi uráželo. Dostala jsem se pod 60 kg.

Přijala jsem diagnózu jedné milé lékařky, stres z práce, a začala docházet na psychiatrii znovu, tentokrát k jiné lékařce. Tou dobou jsem již odřízla veškeré přátele, neboť jsem se začala stydět za svůj pohublý zjev, závislost a špatný vztah, který se neustále horšil. Přítel mi mou nemoc vyčítal a má deprese se neustále prohlubovala. Chtěla jsem zemřít, neboť mi má situace přišla bezvýchodná, a byla mi diagnostikována panická porucha. Bála jsem se opustit byt, každý večer jsem vypila litr vína.

Nedostatek finančních prostředků, narůstající dluhy a zvyšující spotřeba alkoholu a marihuany mě dohnaly k prostituci. Při provozování této nekalé činnosti jsem však poznala dobrého přítele, se kterým jsme si pravidelně dopisovali, a který se ke mě choval více než slušně. Byla jsem s ním schopná hovořit a smát se i bez povzbuzujících prostředků. Začal se o mě starat a vozit mi jídlo.

Praktický lékař, ani psychiatr mi nebyli schopni pomoct. Po půl roce nemocenské, kdy mě od sebevraždy odrazovala pouze starost o její dopad na prarodiče, jsem se uvolila k hospitalizaci v Beřkovicích na 6týdenní stacionář na psychoterapeutickém oddělení. Vedla mě k tomu snaha zachránit v té době již absolutně nefunční vztah a především pak podpora a milé zacházení od nově nabitého kamaráda.

Po týdnu hospitalizace, kdy mě přítel ani nenavštívil, jsem se psychicky zhroutila. Dál jsem zvracela a dostala se až na 52 kg. Padaly mi vlasy, nové mi rostly šedé, vymizela menstruace, vůbec jsem se o sebe nestarala a věčně jsem se ukrývala pod dekou na pokoji. Hrozili mi propuštěním z léčebny díky mé absenci na terapeutických aktivitách. Psycholožka mi vysvětlila, že vztah je již dávno nefuknční a od přítele zažívám manipulaci a psychické týrání. Za pomoci prarodičů jsem ho tedy ukončila a zrušila s ním veškeré kontakty. Otec mi pomohl s vyrovnáním některých dluhů.Vztah s matkou se rapidně zlepšil. Primář, společně s kolektivem lékařů, mi po dvou a půl týdnech diagnostikoval mentální anorexii a vysvětlili mi, že mé orgány jsou těsně před kolabsem, natvrdo mi řekli že umírám. Plakala jsem, ale do tří dnů jsem se s novou diagnózou smířila a zvracení i křeče ustaly.

Tou dobou se nově nabitý kamarád rozešel se svou přítelkyní a odstěhoval se zpět k rodičům. Od začátku pobytu mě pravidelně navštěvoval, podporoval mě psychicky i finančně. Začala jsem se účastnit všech terapií, spřátelila jsem s ostatními pacienty a váha začala jít nahoru. Netrvalo dlouho a kamarád, který se tou dobou v podstatě přirozeně stal mým novým přítelem, mi nabídl společné bydlení. Váhala jsem, mé seběvědomí bylo na nule, ale díky jeho milému chování, přijetí mé minulosti i špatné nynější finnanční situace a jeho neustálé podpoře jsem svolila. Prarodičům se velmi líbil a jeho dvě děti z minulých vztahů ani o třináct let vyšší věk mě neodradili. Po propuštění jsem se k němu odstěhovala, daleko od svého původního bydliště, za podpory celé rodiny.

Jeho děti, které dojjíždějí na víkendy, mě přijaly bez problémů. Je to pro mě nová a náročná zkušenost, ovšem jejich úsměvy mě nabíjí pozitivní energií. Přítel mi pomáhá zvládnout náročnou psychickou situaci, kontroluje můj příjem potravy a raduje se s každého sebemenšího úspěchu. Naši ho přijali s radostí a i jeho rodiče, se kterým žijeme v jednom domě, oni v přízemí a my v podkoví, ke mě mají také kladný vztah. Opět jsem se vrátila na vesnici, a i když se doposud bojím vycházet ven, moc se mi tu líbí. Beru všechna psychofarmaka dle doporučení, drog se ani nedotknu a alkohol jsem značně omezila. Vážím již 65 kg a snažím se dostat na 70 kg, což je dle nutriční specialistka optimální váha pro mé tělo. Stejně se ale těžko smiřuji s každým nabitým kilogramem a musís se značně hlídat, abych opět nepropadla hubnutí. Snažím se znovu psát a kreslit, což byly mé největší koníčky před nemocí. Obnovuji některé kontakty s přáteli z minulosti a ráda bych si našla nové přátele.


Pokud Vás můj příběh zaujal, budu ráda za Vaše komentáře a zároveň bych touto cestou našla nové kamarádky s obdobnými problémy. Stačí napsat komentář nebo napsat na můj e-mail, marketa.vanickova@gmail.com. :-)